Jóóó bývaly to časy. Byli jsme mladí, krásní, nepolíbení, za ruku nedržení a začínali jsme se seznamovat se životem. Vlastně tak nějak se vším. S  holkama hlavně, někteří s první cigaretou a téměř všichni s alkoholem . Hodně zajímavé bylo seznamování s alkoholem v jednom nejmenovaném sklepě. Ten kdo se neseznamoval dostatečně poctivě, zcela dobrovolně si vzal do papule trychtýř, do kterého se lilo víno. A že to nebyl žádný trychtýřek, ale pořádný trychtýř o obsahu 10 - 12 litrů. Akorát na kýbl vína, a nebo vody, to se může sklep od sklepa lišit. Je jasné, že nepoctivec po trychtýř-kůře velice rychle vyléčil a v seznamování s alkoholem pokračoval už s podstatně větší vervou .

Jo to byly doby bezstarostného mládí, v Bojanovicích letěly mimo jiné hlášky: "Ja pane," "To si pokuřuj," "Ty špíno" a spoustu dalších, které z hlavy odvál čas. Zajímalo nás, kolik vody se vleze do primerosky, taky kde "zapálit paletu" a "urožnit" a následně sežrat králíka či "ptícu," kde vzít na "beneli" do "fichtlů" a jestli už pomalu nepodat přihlášku do autoškoly s cílem získat "noty" na "káru."

A právě v těch dobách se rozduněl v jedné garáži na Horním konci v Horních Bojanovicích rock. Nebo aspoň něco hodně podobného rocku. Ta garáž byla celkem nová, zřejmě s cílem otestovat kvalitu omítek ji začínající rockové kapele ochotně zapůjčil pan Vlach. Kapela si později začala říkat Peep, zahrála na nejednom šramlu a těšila se přízni nejen HornoBojanovského publika. Garáž stojí dodnes, kapela už bohužel neexistuje. Ovšem podle posledních informací se chystá comeback, což mě přivedlo k myšlence založit jakýsi fan klub  a věnovat kapele trochu webprostoru a tím i mediální pozornosti .